#zazvony

Když nám Samuel napsal, že nás zve do nejstaršího kostela ve městě Sušice, měli jsme s Liborkem velkou radost a v neděli 14. 9. 2025 vyrazili #zazvony právě tam. Do kostela sv. Václava jsme se chtěli podívat už dlouho, protože jsme tušili, že jeho věž bude ukrývat poklady.

Víme, že kostel měl do požáru roku 1707 dvě věže, přičemž větší nebyla obnovena, naopak menší byla zvýšena a stojí dodnes. Ze soupisu památek víme, že ve věži byly v roce 1900 zavěšeny celkem 4 zvony.

Největší barokní zvon se spodním průměrem 1,45 cm a výškou 108 cm, který roku 1709 ulil Johan Michael Winhoffer ze slitků roztavených zvonů a kovového nádobí, nesl reliéfy sv. Václava, bolestné Matky Boží, sv. Bartoloměje a znak města Sušice.

Druhý barokní zvon byl z roku 1715 a ulil ho v Klatovech Jan Pricquey, nesl mimo latinské nápisy i jeden český: TLVCZE ME SRDCZE ZNAMENI ZALOSTI NEB RADOSTI I POWGETRZI SSKODNE ZAHANI W MOCZI BOZSKE MILOSTI. Zdobily ho reliéfy ukřižovaného Ježíše Krista s Marií a Janem, dále na plášti reliéfy sv. Václava, sv. Víta a sv. Jana Nepomuckého, nechyběl ani znak města Sušice.

Třetí zvon ulil roku 1780 v Praze Johan Georg Kühner. Měl výšku 50 cm, spodní průměr 64 cm a na plášti reliéf Nejsvětější Trojice a Madonny s květinovou obrubou kolem hlavy.

Čtvrtý zvon ulil Anton Perner roku 1864 v Českých Budějovicích. Výška zvonu byla 43 cm a spodní průměr 56 cm.

Ani jeden z těchto zvonů se bohužel díky rekvizicím první světové války dodnes ve věži nedochoval. Dnes na mohutné dřevěné zvonové stolici visí pouze majestátný zvon Václav, na bočních trámech je pak zavěšen malý umíráček. Oba dva zvony jsou rozeznívány elektromotory.

Zajímavý je fakt, že umíráček není uveden v soupisu z roku 1900, ačkoli byl zvon ulit roku 1687. Tento zvon by jistě neunikl pozornosti badatelů a s největší pravděpodobností jde o zvon, který byl do děkanského kostela přenesen v 1. polovině 20. století.

Opravdu zajímavý zvon Václav od Rudolfa Manouška byl ulit v roce 1947 v České u Brna. Výška zvonu je 106 cm, talířovitá koruna měří 16 cm, spodní průměr je 147,5 cm, přibližná hmotnost 1 710 kg. Zvon má krásný hlas, hlavní úderový tón je d1. Zaujme i svým „válcovitým“ tvarem (žebrem) a provedením výzdoby. Pod čepcem je v jednoduchých plastických linkách uzavřen český nápis: ULIL R. MANOUŠEK ČESKÁ U BRNA R. 1947. Pod nápisovým pásem jsou na plastické dvoj/trojlince zavěšeny girlandy tvořené palmetami a bohatými rostlinnými motivy s kvetoucími květy. Na těle je pouze jeden reliéf sv. Václava s praporcem, pod kterým je český nápis: SV. VÁCLAVE, PATRONE SUŠICE A VLASTI. Na protější straně je pak český ve dvou řádcích nápis: VRAŤ SVÉ ZEMI POŽEHNÁNÍ, VRAŤ SVÝM DĚTEM KLID. Na přechodu těla ve věnec je nad silnější plastickou linkou páš rostlinné výzdoby.

Zvon utrpěl neodborný zásah, při kterém došlo k poškrábání nápisu „ocelkartáčem“ při snaze odstranit ušlechtilou patinu z písmen. Zvon má také opravované srdce, mohutný zachycovač. Visí na ocelové hlavě, která byla někdy po roce 2019 dodatečně propojena výztuhami s ocelovým kolem pro řetěz. Původní elektromotor ze 40. let nahradil motor Siemens. Uvnitř zvonu jsme neregistrovali žádné druhotné nápisy.

Umíráček byl v roce 1687 ulit pravděpodobně pro kapli sv. Rocha v Sušici. Ta byla postavena roku 1680 na hřbitově pro nakažené morem za působení vikáře prácheňského kraje děkana pátera Jana Františka Gottharda.

Jedná se o zvon se šestiuchou královskou korunou zdobenou maskaróny, který ulil podle objevené zvonařské značky nejspíš Štěpán Pricquey v Klatovech. Je vysoký 30 cm, koruna 9 cm, spodní průměr 37,5 cm, přibližná hmotnost je 32 kg.

Zvon je bohatě zdoben. Na přechodu čepce v tělo je pás bohaté rostlinné výzdoby, pod ním jsou dva nápisové pásy ohraničené i dělené plastickými dvojlinkami. Svírají latinský nápis: IN HONOREM SS: ROCHI ET SEBASTIAN FIERI CVRAVIT IOANNES FRANC: GOTTHARDT A CZECHOSLAW DECAN SVTIC: VICA: FORA: ANNO 1687. Dělícími prvky jsou květy, kříž. Zajímavá je i klasická barokní ruka ukazující z prvního do druhého řádku. Pod nápisem je zespoda dvojlinkou uzavřený úzký zboný pás tvořený pletencem vavřínu. Na těle je reliéf sv. Rocha s holí a s odhalenou morovou ránou na noze, kterou mu lízá pes. Na protilehlé straně je reliéf sv. Sebastiána a u jeho pravé nohy pak zvonařská značka - zvonek ve zdobném srdci. Tělo je od věnce odděleno plastickou trojlinkou a věnec při své bázi nese plastickou dvojlinku.

Zvon má na koženém pásku zavěšeno nejspíše původní srdce s kulovitou pěstí, na které byly později navaženy ocelové válečky, proto dnes působí velice bizarně. Velice neobvyklí v našem regionu je i způsob a provedení elektrifikace zvonu připomínající mechanismus „parních lokomotiv“. Zvon je zavěšen na mladší ocelové hlavě. Uvnitř zvonu jsme neidentifikovali žádné druhotné nápisy.

Na tomto chceme ještě jednou poděkovat nadšenému zvoníkovi Samuelovi Kollárovi a panu Ervínovi, za to, že nám umožnil přístup na věž.

#zazvony #susice #zvon #svvaclav #manousek #churchbells