Eliška Balzerová: Starším lidem se v Praze nežije snadno. V Jámě – jáma, na Příkopech – příkop.

„Žiju v Praze už přes 50 let. A právě včera jsem měla jeden zvláštní zážitek. Říkala jsem si, že ta Praha je snad pojmenovaná podle toho, jak je rozkopaná. Šla jsem ulicí V Jámě a hned na jejím začátku byla obrovská jáma, které jsem se tak tak vyhnula. Potom jsem šla nakupovat na Příkopy, a tam je zase vyhloubený obří příkop, kterým se dá projít jen po úzkých chodníčcích. Je to jako návrat do středověku. Mám pocit, jako by se nikdo pořádně nedomluvil, kde začnou kopat, aby lidé vůbec mohli někam projít. Že je Václavské náměstí – vlastně celé horní náměstí – od půlky rozkopané, to už asi všichni vědí. Ještě k tomu na chodnících leží poházené elektrické koloběžky. S manželem jsme už starší lidé a musíme se tomu zoufale vyhýbat... Opravdu někdy není snadné žít v Praze,“ říká herečka Eliška Balzerová.

A jaký má názor na návrat tramvají na Václavské náměstí? „Nejsem si jistá, jestli jsou tam opravdu potřeba. Ptám se, jestli je nutné stavět elektrické sloupy, které zakryjí krásný výhled na nově opravené muzeum, jen proto, aby se lidé svezli jednu zastávku,“ říká.

V dalším díle pořadu TAK URČITĚ! zavzpomínala také na své životní role ve filmech a seriálech – Nemocnice na kraji města, Ženy v pokušení nebo třeba na komedii století S tebou mě baví svět: „To bylo opravdu velmi složité natáčení. V zimě jsme byli po kolena ve sněhu, děti byly pořád mokré, pořád jsme je sušili a také musely občas spát, aby netočily celý den. S Janou jsme se o ně staraly a dodnes nás ty děti znají a mají nás rády. Nedávno jsem hrála představení v Plzni a někdo z organizátorů mi přišel říct, že se mnou chce někdo mluvit. Během děkovačky jsem tedy ztišila publikum a řekla: Tady někde sedí mé dítě. Znáte film S tebou mě baví svět? Prý tu někde sedí můj syn Míša. Prosím tě, vstaň. A on vstal – už pán v letech, měl jen pár vlásků, a když jsem se k němu sklonila, objali jsme se… Pořád budu jako jejich máma. Pořád jim budu naslouchat, protože tehdy jsme byly na chvíli jejich mámami,“ vzpomíná Eliška Balzerová.

A přestože je to pro ni velmi citlivé téma, otevřeně zavzpomínala i na Jiřího Bartošku: „On byl hrozně veselý chlap, byla s ním velká legrace a nezkazil žádnou zábavu. To všichni víme. Byl to prostě krásný chlap, ženy ho milovaly, padaly mu k nohám a on byl vždycky ten hrdina. Ale já o něm vím, že byl pod tou slupkou frajera velice citlivý, něžný a jemný kluk. Odešel mi kamarád, jako kdyby odešel kus mě. A nejenom mě, ale nás všech.“

Sledujte další díl pořadu TAK URIČTĚ! s Eliškou Balzerovou.