Bioplasty v České republice (EN). Ticiano Jordao. CENIA.

Bioplasty vstupují na český trh rychleji, než se systém nakládání s odpady stíhá přizpůsobit. Tvůrci politik čelí třem vzájemně provázaným výzvám: veřejnému zmatku mezi pojmy bio-based, biodegradabilní a kompostovatelný; nerovnoměrnému přístupu k vhodné technologii zpracování; a potřebě sladit poplatky v rámci rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR) a úhrady nákladů na znečišťování s reálnými náklady obcí a prokazatelnými environmentálními přínosy. Tato prezentace shrnuje výzkum připravený pro CENIA do uceleného balíčku opatření použitelných Ministerstvem životního prostředí.

Nejprve jasně odděluje pojmy pomocí praktického glosáře a váže tvrzení na certifikaci (EN 13432/ISO 17088/ASTM D6400) a uznávané značky (OK Compost Industrial/Home) doplněné srozumitelným pokynem k odkládání. Následně představuje české rozhodovací schéma pro ekomodulaci EPR
poplatků, které propojuje tři podmínky: platnou certifikaci, prokázaný přístup obyvatel k odpovídajícímu zpracování a pilotně ověřený čistý přínos (míry zachycení, snížení kontaminace, kvalita kompostu). Dále navrhuje třífázovou cestovní mapu 2025–2030 založenou na obecních pilotech s využitím trasovacích značek nebo digitálního vodoznakování, čtvrtletních veřejných dashboardů a řídícího mechanismu (Pracovní skupina pro bioplasty) pro každoroční vyhodnocení dat a úpravy opatření. Součástí jsou také vylučovací případy, kde by kompostovatelné obaly neměly být podporovány, a pravidla pro veřejné akce a jídelny.

Výsledkem je rozhodovací a důkazně podložená cesta, která snižuje riziko greenwashingu, chrání materiálové toky plastů i bioodpadu a směřuje investice a pobídky tam, kde kompostovatelné materiály prokazatelně fungují v českých podmínkách.