Jan Ryant Dřízal – Praga Arcana

Slovo autora: Symfonická svita Praga Arcana se podobá palimpsestu, pergamenu, jehož starší vrstvy byly vyškrabány a překryty novými texty. Podobně i Praha je místem, kde se prolínají staletí kultur a mnohdy do sebe překvapivým způsobem vrůstají. Přívlastek „Arcanum“ znamená latinsky „skrytý, utajený“ a odkazuje tak na paralelní, duchovní dějiny Prahy.
Nabídka k vytvoření kompozice s pražskou tematikou přišla právě v době, kdy jsem se s rodinou nečekaně přestěhoval na Hradčany. Denně jsem pak chodil přes posvátný pahorek Žiži, na němž se dnes vypíná katedrála sv. Víta (Svantovíta), a v tiché společnosti alchymistických domovních znamení jsem sestupoval až na Staré město. Z okna pracovny jsem tušil hotel Pyramidu, a ve vedlejší ulici mě tajemně vábil antikvariát Hledající se svou hermetickou literaturou. A právě tajemné knížky Martina Stejskala, Daniely Hodrové, Milana Špůrka, Bohumila Vurma a Gustava Meyrinka, mi byly významnou inspirací, jež mi poodhalila hloubku toho, co dnes nazýváme „Praga Magica“. Důsledkem toho je půdorys skladby koncipován jako hexagram šesti vět, jimž předchází slavnostní fanfára.

Skladbu věnuji Tomášovi Braunerovi a FOK k příležitosti předsednictví České republiky v radě Evropské unie v roce 2022.

0:00 | Příchod Tomáše Braunera
0:30 | Fanfára – s citací chorálu „Svatý Václave“
2:13 | I. Praga Mystica (Caelestis Ierusalem)
Úvodní věta má evokovat mystickou vizi Karla IV. a jeho pojetí Prahy jako „nebeského Jerusalemu“. Druhý vnitřní díl přináší stylizaci středověké vánoční písně In Natali Domini z kodexu Franus. Hráči šeptají hermetický text Visita Interiora Terrae Rectificando Invenies Occultum Lapidem neboli: „Navštiv nitro země, očištěním nalezneš skrytý kámen.“ Polarita hermetického poznání a křesťanské mystiky, jež stojí za samotnými základy města pražského, se zde snoubí v nekonfliktní jednotě.

6:21 | II. Praga Astrologica (Musica Mundana)
Hudba sfér. Celá věta je doslovným přepisem moteta Mirabile Mysterium renesančního skladatele Jacoba Handla-Galla, který v Praze působil v době Rudolfa II. Původně vokální skladba je tentokrát převedena do orchestrálních barev a doplněna o nezvyklé nástroje. Tato věta je inspirována odkazem hvězdopravců Johannesa Keplera a Tycho de Brahe v jejich snaze o poznání skrytých zákonů přírody.

8:39 | III. Praga Alchymica (Pantha Rhei)
„Vše plyne“ ve zběsilé fuze, jejíž téma je převzaté z hlavní myšlenky „prchající Atalanty“, stejnojmenného alchymistického traktátu Michaela Maiera. Původně gregoriánský nápěv posloužil Maierovi k symbolickému vyjádření stálosti a neměnnosti, oproti všudypřítomným proměnám a zkáze. V mém pojetí se s tématem pracuje flexibilně, exponuji ho v různých rychlostech a pozicích, přičemž vzniká množství imitací a těsen. Prchavý tanec života. Tato věta je inspirována dílem Edwarda Kellyho a Johna Dee, kteří ovládli magii hmoty.

13:52 | IV. Praga Masonica (Gnóthi Seauton)
Poznej sám sebe. Zednářská píseň Finde das Licht (Najdi světlo) ze sborníku pražské lóže Pravda a Jednota (1783-1793) je ústřední melodií této věty, která je koncipována jako „filozofické variace“. Hudba začíná ze tmy nevědomí, ve kterém trubka ohlašuje náš individuální „vnitřní hlas“. Melodie postupně získává na naléhavosti a v iniciační moment se promění ve slavnostní, klasicizující melodii. Po odeznění se vše opět ponoří do tmy a proces začíná od znovu. Tato věta je věnována památce osvíceneckých společností na našem území, které často v ústraní pracovaly ve prospěch širší veřejnosti. Zvláště pak památce Ignáce Borna.

18:52 | V. Praga Judaica (Jamim Mikedem)
Dny dávno minulé. Půdorys obloukové formy je uveden transkripcí synagogálního zpěvu kantora Viktora Feuerlichta, který se zasloužil o obnovu židovského života v Praze po II. světové válce. Celá věta se nese v duchu neklidného snu, ze kterého se, jako z paměti, vynořují útržky známých nápěvků. V samotném středu věty se ozývá strašlivý zvukový monument, který reprezentuje Šoa. Poté se jednotlivé díly odvíjejí pozpátku. Využívám zde dřevěné řehtačky, které jsem kdysi slyšel při svátku Purim ve Staronové synagoze. Symbolizují pro mě univerzální vítězství nad zlem.

26:01 | VI. Praga Aurea (…a nedej zahynouti nám ni budoucím…)
Finální věta je postmoderním remixem více jak třiceti ikonických citací z vážné i populární hudby. Ve velkém rondu se neustále navrací leitmotiv vyzvánění zvonů, který nakonec ústí do opětovné citace Svatováclavského chorálu. Tato věta odráží ducha naší doby, který se vyznačuje roztříštěností a překotností. Kruh se uzavírá, aby shovívavá Praha všechny naše moderní výdobytky ve svém dalším cyklu milostivě pohltila, vstřebala, a začlenila zpět do svého těla.

32:32 | „Ma fin est mon commencement“

33:06 | Jan Ryant Dřízal

---
Premiérové uvedení skladby Praga Arcana ze dne 21. 9. 2022 v podání Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK, který řídil jeho šéfdirigent Tomáš Brauner.

Děkujeme podporovatelům, bez kterých by tento záznam nemohl vzniknout.