J. Mazáčková: Hrad Rokštejn, archeologický výzkum hradu a jeho zázemí od roku 1981.

Jana Mazáčková – Petr Zaža

Hrad Rokštejn, archeologický výzkum hradu a jeho zázemí od roku 1981.

Archeologický výzkum hradu Rokštejna započal roku 1981 jako záchranný. Změna strategie na systematický archeologický výzkum, který se stal jednou z povinných praxí studentů archeologie MU, ovlivnila rychlost terénních prací. V průběhu času přibývaly pomocné metody při exkavaci a modernizace geodetických prací a jejich zobrazování. Rozšíření bádání do zázemí panství a jeho okolí
FORUM URBES MEDII AEVI XVII 13
představuje maximální poznání vývoje kulturně historické krajiny. Komplexnost pohledu na hrad jako centrum politickohospodářského celku (panství) a jeho sousedů poukazuje na vazby, které existovaly a nejsou nijak popsány písemnými prameny. Rozvoj experimentální složky výzkumu, provázané na destrukční výzkum hradu, završuje interpretační možnosti o zdrojích a spotřebě různých druhů surovin. Snaha po maximální výtěžnosti informací a definované strategii výzkumu je stále ovlivňována vlastníkem hradní lokality (město Brtnice) a výrazně se podřizuje i přáním vlastníka, protože prezentace hradní ruiny veřejnosti je základním záměrem. Vědecké otázky a cíle nejsou podmiňovány a časově determinovány vlastníkem. Analýza velkoobjemových datových souborů se projevuje na rychlosti, způsobu a výstupu zpracovávání. Problematika systematických dlouhodobých archeologických výzkumů se zároveň provazuje na logistiku a zázemí. V rámci provázání s univerzitním prostředím lze některé problematické situace řešit.