Letecké video Písečná z nebe

Název Písečná nese od roku 1948, předtím byla označována jako Sandhýbl, což byla podoba německého Sandhübel, tj. písečný vrch, kopec.
V roce 1924 byly k Sandhýblu připojeny osady Studený Zejf (něm. Kaltenseifen - ve smyslu studeného potoka a rýžoviště zlata) a Chebzí (Hollunder - k označení černého bezu).

Písečná leží v údolí řeky Bělé 7 km severovýchodně od Jeseníku (střední nadmořská výška 405 m.n.m.), asi v polovině cesty z tohoto města na hraniční přechod s Polskem Mikulovice-Głuchołazy.

Bývalé osady jsou umístěny od Písečné směrem k jihu, v údolí řeky Bělé, Studený Zejf (484 m.n.m.) a potom v údolí stejnojmeného potoka Chebzí (520 m.n.m.). Při posledním sčítání v roce 1991 žilo v Písečné 1073 osob v 226 domech, z toho v části Studený Zejf 158 lidí v 39 domech a v části Chebzí jen 15 lidí v 5 domech.

Dnešní Písečná leží přibližně ve středu původní rozsáhlé vsi v údolí Bělé, zvané Waltersdorf (Waltherovice), která se připomíná již roku 1284 a která pravděpodobně zanikla před rokem 1420. Daleko jistější je však vazba na jinou ves či část vsi s názvem Wüstekirche (Pustý kostel), která je jmenována roku 1373 a již tehdy zde byly hamry a dolovala se železná ruda i zlato. I tato ves však po roce 1443 zpustla a zarostla lesem a teprve o sto let později bylo místo opět osídlováno, tentokrát již jako Sandhübel. Počet usedlíků zde rychle rostl a po třicetileté válce roku 1689 měl Sandhübel již 40 sedláků a 26 zahradníků a domkářů. Byli to poddaní frývaldovského biskupského panství, kteří se vedle zemědělství zabývali také přadláctvím a tkaním plátna. V místě byla i pila, buchar a pískovna.
Parcelací biskupského dvora roku 1583 byla založena ves Studený Zejf, kolonie Chebzí vznikla rozdělením panských pastvin až po roce 1772.

Počátky kostela v Písečné jsou nejasné. Snad již ve 14. Století zde byla kaple, přestavěna později na kostelík a roku 1753 na barokní kostel. Roku 1782 vznikla i zdejší škola, která stávala na místě nynějšího zdravotního střediska. V roce 1871 byla z důvodu velkého počtu žáků postavena škola nová - u schodiště ke kostelu (dnešní motoresst Non-Stop). V roce 1883 byla opět přemístěna do budovy nynějšího OÚ. A konečně v roce 1898 byla postavena další škola, která funguje dosud.

Novodobá historie Písečné je spojena s rozmachem kamenického průmyslu v druhé polovině 19. a na počátku 20. století. V obci vznikla postupem doby celá řada kamenických závodů, resp. filiálek firem z jiných míst Frývaldovska, které se věnovaly hlavně zpracování a opracování žuly i mramoru. Největší byla firma H.Gessler, založená r. 1900, dále pobočka firmy F. K. Liemert z Mikulovic od roku 1893, provoz firmy G. Franke z Černé Vody od r. 1903, kamenictví J. Pohlner v místě od r. 1908 a další. Zvyšovala se také těžba písku, zejména po roce 1930. Z dalších průmyslových odvětví jmenujme zejména továrnu na lepenku a pozdější celulózku (r. 1846), mlýn s pilou (1872) a také moderní elektrárnu s teplárnou (1927).

Po druhé světové válce a odsunu německého obyvatelstva se udržela jen část zdejších průmyslových závodů, zejména celulózka, kde byl později zřízen provoz na výrobu traktorových přívěsů Brandýských strojíren, později PANAV.

Z dalších závodů a provozů zde bylo několik kamenických závodů, z nichž nakonec zůstala jen slévárna a výroba litinové drtě Slezského kamene a.s. Jeseník, provoz Písečná. Rozsáhlá těžba štěrkopísku na severním okraji obce byla v roce 1981 zastavena, do lomu začala postupně prosakovat spodní voda, která s přítokem od Špičáku postupně lom zatopila, takže je možno jej nyní využívat k rekreaci (soukromý rybník Florián).

Z dalších závodů je třeba jmenovat WTC - Ing. Josef Ťulpík, Agroholding Bernartice - mlýn Písečná, K.S.V. Metal s.r.o. (areál bývalé celulózky), ŠROTMETAL Jeseník, Palírna Písečná.

V roce 1997 byla obec postižena povodní, která zcela zničila část silnice, most ve středu obce, 2 mosty ve Studeném Zejfu, lávky pro pěší, 2 obytné domy a dalších 65 domů zatopila. Po odstranění škod na obecním majetku ve výši téměř 34 milionů korun byly v obci opraveny mimo jiné místní komunikace, chodníky, hřiště s příjezdovou komunikací, veřejné osvětlení a vodovod. Další velká povodeň, která naštěstí nenapáchala tak velké škody zasáhla obec v červnu r. 2009.
Zdroj: www.pisecna.cz