Jiří Štědroň - Co já vím (Le moribond) (1975)

hudba: Jacques Brel / text: Ivo Fischer / natočeno v Liberci

Tak sbohem, já už musím jít,
jen koukej, táto, pořád zůstat fit,
já vím, že se mnou býval kříž,
nechci ti být na obtíž,
jen mě nech a uvidíš.

Je uplakaný den a mží
a v kouři vlaku mizí nádraží,
tak už se nezlob pro ten dým,
já se možná za pár zim
zase vrátím, co já vím.

Co já vím, co já vím,
kde má hvězda utone,
co já vím, co já vím,
co mě čeká a co ne.

Nech v koutě stát mou prázdnou skříň
a zkus to, mámo, jednou dřít se míň,
a jestli si to budeš přát,
ať jsem, kde jsem, já ti rád
budu dennodenně psát.

Je uplakaný den a mží
a v kouři vlaku mizí nádraží,
tak nebuď smutná pro ten dým,
já se možná za pár zim
zase vrátím, co já vím.

Co já vím, co já vím,
kde má hvězda utone,
co já vím, co já vím,
co mě čeká a co ne.

Co já vím, co já vím,
kde má hvězda utone,
co já vím, co já vím,
co mě čeká a co ne.

Dej tady sbohem za mne všem,
ty moje lásko s něžným úsměvem,
já tě měl rád a ty mě též,
co ti víc teď říct mám než:
Mysli na mě, jestli chceš.

Je uplakaný den a mží
a v kouři vlaku mizí nádraží,
tak přestaň plakat pro ten dým,
já se možná za pár zim
zase vrátím, co já vím.

Co já vím, co já vím,
kde má hvězda utone,
co já vím, co já vím,
co mě čeká a co ne.

Co já vím, co já vím,
kde má hvězda utone,
co já vím, co já vím,
co mě čeká a co ne.

Lalalala...

Co já vím, co já vím,
kde má hvězda utone,
co já vím, co já vím,
co mě čeká a co ne.