Praotec Čech 🎵🎵 Rockové Staré pověsti české

V dávných dobách přivedl praotec Čech svůj lid z povodí řeky Visly do nové země. Po dlouhém putování dorazili k hoře Říp. Čech vystoupil na její vrchol, rozhlédl se po úrodné krajině a oznámil svému lidu, že našli zemi zaslíbenou. Lid se zde usadil a na počest svého vůdce nazval novou vlast Čechy.

________________________________________________________________

🎵 Moje kompletní hudební tvorba: https://www.esterka.cz/

🎵 Playlist Rockové Staré pověsti:    • Rockové STARÉ POVĚSTI (oficiální playlist)  

🎵 Spotify: https://open.spotify.com/album/6jjo3U...
🎵 Apple Music:   / album  
🎵 Amazon Music: https://music.amazon.com/artists/B0DM...

🎵 YouTube:    / @petr-esterka  

________________________________________________________________


Za Tatrami, kde Visla proudí,
Charvátská země v šeru zní,
rod na rod tam krvavě bloudí,
v prachu a ohni meč svůj činí.

Bratři dva, Čech a Lech silní,
v strasti a boji ztrácí domov,
od rodné půdy se odloučí,
v západních krajích hledají hrob.

Plémě své svolávají v žalu,
oběť bohu vzdají, jdou v dál,
za sluncem západním bez málu,
kde v zemi cizí nový domov zval.

Zbrojní mužové v čele kráčí,
vojvoda Čech, Lech po boku jde,
starci a ženy, vozů vláčí,
kde Labe proudí, hvozd hrozí tmě.

Přes Odru řeku těžká cesta,
hvozdy a bažiny pohlcují,
v noci oheň plál, šelmy vzdychly,
avšak cíl jejich stále bloudí.

Pak stanou před Vltavou divou,
když přebředli, kraj strach jim vžil,
bez konce klopot, cíl v dáli svou,
pustina všude, hvozd temně žil.

Vojvoda Čech tu zří horu jasnou,
slovem Říp její vrchol nazývá,
pod ní své rodině místo krásné,
na odpočinek slibný vyzývá.

Když slunce ráno z temna vstane,
široký kraj se před ním prostírá,
lesy a louky, řeky v stříbře dané,
modravé hory v dálce zahřívá.

„Země zaslíbená!“ Čech vznešen volá,
„zvěře a ptáků plná, strdím oplývá!
Zde zůstaneme, zde naše dílo vzklíčí,
věčná sláva, nechť naší zemi svědčí!“

Stařec s bradou bílou v úctě mluví,
„Tvým jménem nechť země zve se ta!“
A lid, jenž slyší, v chóru zní,
„Tvým jménem! Vojvodo, země tvá!“

Čech poklekl, zemi svou líbá,
v šepotu tichém zemi žehná,
„Vítej nám, svatá, v tvých nás chraň,
na věky věkův rod můj plodný vstaň!“


Alois Jirásek (1851 - 1930) byl český spisovatel, představitel realismu a uznávaný autor historických románů. Živil se jako středoškolský učitel dějepisu a jako jeden z prvních podepsal v roce 1917 Manifest českých spisovatelů. Několikrát byl navržen na Nobelovu cenu za literaturu.

Staré pověsti české vyšly poprvé v roce 1894. Jirásek čerpal především z Kosmovy, Dalimilovy a Hájkovy kroniky. Jedná se o soubor pověstí od praotce Čecha až po bitvu na Bílé hoře.

________________________________________________________________
#hudebnibasne #hudebnibasen #esterka #povesti #ceskedejiny
@petr-esterka
________________________________________________________________
Audiovizuální obsah vytvořený AI digitálními technikami.
Rockové STARÉ POVĚSTI #1
© 2024 Petr Esterka