Vrátili život do vysídlené vesnice. A přidali pivo

Orlickohorská vesnička Neratov, která leží na Divoké Orlici přímo na česko-polské hranici, pomáhá začleňovat znevýhodněné osoby na trh práce. Tito lidé nacházejí uplatnění i v místním pivovaru, který vznikl mimo jiné díky prostředkům z evropských fondů. A neratovské pivo Prorok, na jehož výrobě se podílí především handicapovaní, už překročilo hranice regionu.
Na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století nebylo v dolní části Neratova nic – tedy nepočítáme-li ruiny kdysi slavného poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie, který na konci druhé světové války po zásahu střelou kompletně vyhořel. Neratov byl jako řada jiných pohraničních obcí s převážně německým obyvatelstvem vysídlen a ze stálých obyvatel tady zůstala jedna rodina.
Všechno se začalo měnit v roce 1992, kdy vzniklo Sdružení Neratov, které si předsevzalo nejen opravit kostel, ale hlavně navrátit do obce plnohodnotný život, který bude mít také významný duchovní a sociální rozměr. Sdružení vybudovalo zázemí pro mladé lidi s mentálním postižením, nabídlo jim chráněné bydlení i práci. Vyrostl obchod, hospoda a dokonce i pivovar, jehož vznik umožnily mimo jiné peníze z evropských fondů.

Evropské fondy pomohly dvakrát
Výroba v pivovaru se úspěšně rozběhla a nezastavilo ji ani pro všechny obtížné covidové období. V roce 2020 uvařili v Neratově 1500 hektolitrů piva a poprvé skončili v černých číslech, se ziskem 17 tisíc korun. Za loňský rok bude sice výsledkem ztráta, ale to jen kvůli investicím do zvýšení objemu čističky. Letos už se opět počítá se ziskem.
Pivo Prorok, jak se místní osmi až čtrnáctistupňový svrchně kvašený mok jmenuje, se prodává kromě Neratova v sedmdesáti prodejnách Konzum po celých Orlických horách, v několika středočeských Kauflandech, v pražské společnosti Dobroty s příběhem a na několika dalších místech. Jak říká podsládek Petr Tomiška, nejvíc se prodává „jedenáctka“ a „dvanáctka“, ale lidé si postupně oblíbili i speciály, do kterých se v poslední době v Neratově také pustili. „Většina piva se stáčí do lahví. Sudové do restaurací a hospod zatím nedodáváme, ale jednání o tom probíhají, ale všechno se zdrželo kvůli covidu,“ dodává Petr Tomiška.
Činnost pivovaru se rozběhla tak úspěšně, že v roce 2020 požádala společnost ŠFN o další dotaci, a to na pořízení nových strojních technologií, konkrétně dalších ležáckých tanků, chlazení a plničky lahví. Na zvýšení výrobní kapacity pivovaru využila firma tentokrát Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a získala 471 tisíc korun.
Tyto technologie jsou sice součástí pivovaru, ale fyzicky jsou ve vedlejší budově, která byla před dvěma lety nově postavená. S pivovarem ji spojuje, jak jinak, pivovod. Jde o společenský dům s velkým sálem, který slouží jak místním poutníkům, tak zejména svatebním hostům – ve slavném neratovském kostele, který se pyšní prosklenou střechou, se ročně koná asi 50 svateb.