Řetězec hlášení linky S1 ODIS • České dráhy - Dny NATO, varianta RegioPanter

Linka S1 integrovaného dopravního systému Moravskoslezského kraje ODIS je linkou patřící mezi nejdůležitější spoje MS kraje. Svou trasou spojuje historická významná sídla (Opavu a Český Těšín) přes samé srdce aglomerace a regionu - Ostravu.

Po výjezdu ze stanice Český Těšín a krátké jízdě po hlavní trati 3. tranzitního železničního koridoru trasa linky ve stanici Chotěbuz odbočuje, koridorovou trať nadjíždí a vydává se na cestu směrem k Ostravě (v tomto případě přes Havířov, narozdíl od vedlejší páteřní linky S2, která vede přes Karvinou a Bohumín). Při průjezdu touto částí trasa míjí spoustu vleček z dob důlní těžby. Zajímavá je také stanice Ostrava-Bartivice, na dnešní poměry značně předimenzovaná, na tehdejší potřeby překladiště v blízkosti průmyslu na území městského obvodu Radvanice a Bartovice důležitá. Dalším významným bodem trasy je stanice Ostrava-Kunčice v sousedství velikého průmyslového areálu dnešní společnosti Liberty (takzvané "Nové huti"), respektive na jeho levém okraji. Stanice má velkou výpravní halu. Kdysi sloužila zejména ve špičkách obrovskému náporu cestujích - pracovníků NH. Ze stanice je také vyveden velmi dlouhý podchod ústící přímo k jižní bráně průmyslového podniku. Dnes je objekt rovněž předimenzovaný, ale dobře slouží jako přestupní bod mezi spojem Ostravy a Frýdku-Místku, tedy linkou S6. Vlaky ODIS zde na sebe čekají nehledě na zpoždění. Podobně jako v Chotěbuzi se i zde trasa odklání z přímého kolejového vedení, v tomto případě k frýdlantským nástupištím hlavního nádraží, a nadjezdem na pomezí městských částí Kunčice a Kunčičky vjíždí na tzv. Polaneckou spojku - tedy železniční trať vybudovanou v 60. letech za účelem zkapacitnění a zkvalitnění ostravského železničního uzlu. Touto stavbou došlo k další devastaci nejen vilových kolonií v oblasti dnešního městského obvodu Ostrava-Jih. Součástí velkorysého plánu se stala také, zas a znovu předimenzovaná, stanice Ostrava-Vítkovice, postavená v bruselském slohu. Měla se plně vyrovnat tehdy největším stanicím ve městě - tedy dnešnímu svinovskému nádraží a hlavnímu nádraží. Ostravský železniční uzel byl totiž zpočátku zamýšlen podobně jako třeba budapešťský - tedy bez jednoho konkrétního hlavního nádraží, ale hned s několika významnými terminály. Tím se měla stát trojice stanic Ostrava-Poruba, Ostrava-Přívoz a Ostrava-Vítkovice. Dnes se významnějšího využití těší pouze první dvojice (Ostrava-Svinov a Ostrava hl. n.). Zatímco léta po otevření tento přestupní bod prosperoval a denně jej využívaly tisícovky lidí, v 90. letech kompletně upadl. Posledním významnějším vlakem, co zde mimo Os vlaků z Opavy do Těšína zastavoval, byl R "Hutník" z Prahy na Těšín. Ostatně, k obsluze této části Ostravy (a nejen jí... rovnou celé ostravské aglomerace) nebyla a není poptávka. Dálkové vlaky proto byly přetaženy zpátky na Svinov, hlavní nádraží a Bohumín, tak jako ostatní. Následně vlak sjíždí přes tzv. odbočku Odra v prostředí polanecké nivy ke stanici Ostrava-Svinov, kde je zastávka dlouhá i více jak 10 minut před odjezdem na Opavu, a to zejména ke vzniku přípoje na linku S2 aj. Poté se již linka vydává na z části jednokolejnou trať do Opavy, kde svou jízdu končí.
Jistotou na této lince je pravidelný hodinový takt. V pracovní dny lince S1 sekundují spoje spěšných vlaků linky R61. Ty trasu linky S1 kopírují, vyjma úvrati ve stanici Ostrava-Svinov. Vlaky R61 se vydávají ze Svinova opačným směrem, a tak neobsluhují stanici Ostrava-Vítkovice, nýbrž Ostrava hlavní nádraží. Odtamtud vlak pokračuje přes Ostravu-Stodloní a Ostravu střed ke stanici Ostrava-Kunčice, kde se trasy těchto dvou linek opět setkávají. Oproti vlakům S1 (všechny v kategorii Os) spěšné vlaky R61 zastavují v méně stanicích a přináší zkrátka a dobře "spěšnější" spojení. O víkendu, kdy linka R61 nejezdí, jsou téměř všechny spoje S1 obsluhovány elektrickými jednotkami 471 CityElefant, v pracovní dny však dostává R61 pro elefanty přednost. Na S1 se tak ve všední dny dá často, respektive většinu dne, setkat s velmi starými soupravami, například elektrickými jednotkami řady 460 - takzvanými pantografy.
Jednou v roce se však linka těší změny - jsou na ni vypraveny jediné 2 jednotky RegioPanter v MSK, a to z důvodu konání Dnů NATO na Letišti Ostrava v Mošnově. Kapacitnější jednotky 471 CityElefant jsou namísto linky S1 poslány na linku S4 k letišti, kam se mimořádně soustředí obrovský nápor cestujících. Tato nahrávka řetězce tak vznikla velkou shodou náhod, počínaje od podnětu vypravování Panterů na S1 od sledujícího, dobrým načasováním jízdy konče. Podobně jako v případě videa o lince S4 se tak nabízí srovnání vydařenější verze palubního hlášení souprav RegioPanter oproti starší variantě v jednotkách CityElefant.
Přestože ne mnoho cestujících využívá tuto linku v plné své trase (jako tomu třeba u zmiňované S2 běžně bývá) nic nebrání konstatování, že se jedná o velmi kvalitní trasaci, rovněž s dlouhou tradicí, a můžeme zde mluvit o dalším úspěchu dorpavy Moravskoslezského kraje.



Os 3416