Alpské vracečky: výzva na konec léta

Alpy jsou snem snad každého motorkáře. Silnice se tu kroutí kolem jezer, prudce stoupají do horských sedel a každou chvíli přijde ostrá vracečka. Na mapě to vypadá nevinně – krátká rovinka, zatáčka, další rovinka, další zatáčka. Realita je ale jiná. Silnice je úzká, sotva na jeden pruh, v protisměru může jet autobus nebo karavan a asfalt bývá kluzký. Pro naloženou motorku je to těžká zkouška, a právě proto vzniklo tohle video. Rozloučení s moto sezonou v Alpách a hlavní téma – jak zvládnout vracečky.

Časová osnova videa
0:00 Přípravy na cestu do Bad Aussee na motorce
1:12 Utažené zatáčky - vracečky
1:37 První serpentiny a problém vraceček
2:40 Jak se připravit na utaženou zatáčku
3:33 Pozdní apex – proč je klíčový
4:17 Jízda do kopce – spojka, stopa a rozjezd
4:56 Jízda z kopce – technika a zadní brzda
5:35 Používání zadní brzdy
6:08 Závěr a loučení s moto sezonou
6:32 Noční Bad Aussee
6:42 Follow the river

Vydal jsem se do rakouského Bad Aussee, do oblasti Solné komory. Kraj plný jezer, krásných výhledů a silnic, které motorkáře lákají v každém ročním období. Podle předpovědi šlo o poslední pěkný víkend léta, ideální čas na tečku za sezonou. Už samotná cesta sem je zážitek, ale největší výzvou jsou serpentiny. Každý vám řekne: najed si, nezastavuj v náklonu a jeď plynule. Jenže to se snadno radí na parkovišti. Ve skutečnosti je to boj s rovnováhou, se zátěží i s provozem.

Vracečky jsou zrádné právě tím, že se jezdí pomalu – na hranici rovnováhy. Motorka není stabilní rychlostí, ale jen tím, jak ji jezdec vede. Chyby přicházejí nejčastěji ve dvou situacích: buď zatáčku nedotočíte a vyjedete do protisměru, nebo zastavíte uprostřed zatáčky a kvůli klopení a naloženému stroji skončíte na boku. Každý, kdo už někdy zvedal cestovní motorku na úzké horské silnici, ví, že to není žádná zábava.

Proto je klíčové být na vracečku připravený už předem. Mít srovnanou rychlost ještě před zatáčkou, zařazený vhodný rychlostní stupeň a vědět, co přijde. Pomůže i pohled na navigaci – mapa ukáže, že se blíží utažená zatáčka a kterým směrem se stáčí. V samotném průjezdu hraje hlavní roli stopa. Nejde o to jet co nejširší oblouk za každou cenu. Silnice bývá úzká a v protisměru může být provoz. Smyslem je odložit zatáčení, držet se co nejvíc u vlastního kraje a zatočit až v okamžiku, kdy se zatáčka otevírá. Tomu se říká pozdní apex. Díky němu má jezdec čistý výjezd a nehrozí mu, že ho zatáčka vytlačí do protisměru. Kdo zatočí moc brzy, ten končí na protější hraně – a tam může jet auto.

Techniku průjezdu je dobré rozdělit na dvě situace: jízdu z kopce a jízdu do kopce. Každá má svá vlastní úskalí.

Jízda z kopce
Motorka má sama tendenci zrychlovat. Proto je potřeba hlavní brzdění vyřešit ještě před zatáčkou. Koleny se jezdec opře do nádrže, aby ruce zůstaly volné a netlačil do řídítek. V samotném oblouku pomáhá držet motor na hraně záběru – lehce přidaný plyn udržuje řetěz napnutý a motorku stabilní. Rychlost se přitom jemně koriguje zadní brzdou. Díky tomu se stroj nerozjede víc, než je potřeba, a přitom zůstane klidný. Přední brzdu v tak nízké rychlosti není dobré používat, protože rozhýbává řídítka a hrozí ztráta stability. Motorka se překlápí pod jezdcem řídítky, bez vysedávání, a hlavní pozornost patří výjezdu. Zadní brzda je v tomto okamžiku velký pomocník – nejde o silné brzdění, ale o jemnou korekci tempa a stabilizaci stroje.

Jízda do kopce
Do kopce gravitace pomáhá brzdit, ale objevují se jiné problémy. Největší pastí je zastavení v utažené a klopené zatáčce. Naložená motorka má tendenci se převážit na bok a rozjezd je pak složitý. Proto je dobré už při volbě stopy myslet na to, aby v případě zastavení byl podklad co nejrovnější. Pokud k zastavení dojde, pomáhá opřít se o vnější nohu a držet motorku brzdou. Rozjezd probíhá přes spojku a jemný plyn, zatímco brzda brání tomu, aby motorka couvla. V samotné jízdě platí stejná pravidla jako z kopce – motorku stačí lehce překlápět řídítky pod sebou, bez vysedávání, a sledovat výjezd. Spojka v záběru drží tempo plynulé a nedovolí, aby motor škubal.

Video ukazuje, že vracečky nejsou o rychlosti ani o velkém náklonu. Jsou o klidu, přípravě a technice. Pomáhá pohled do výjezdu, správně zvolená stopa a vědomí, že není ostuda si zatáčku projet i na dvakrát. Ostuda je až tehdy, když jezdec spanikaří a skončí pod motorkou.

A právě tohle je i moje rozloučení s moto sezonou. Léto je pryč, silnice už nejsou suché a jistota v náklonu mizí. Ještě možná přijde pár krátkých vyjížděk, ale ta bezstarostnost letních kilometrů se vrátí až s dalším rokem. Do té doby zůstanou jen vzpomínky na serpentiny, zážitky z hor a radost z každého kilometru, který se letos podařilo odjet.

Související videa:
   • Neziderské jezero na MOTORCE: kompletní PR...  
   • Zimní výprava na motorce: Wachau, hrad Dür...  
   • 7 důvodů, proč motorky nikdy neomrzí | adr...  

#rakousko #motocestovani #vracečky #followtheriver