Letecké video Hrušovany nad Jevišovkou z nebe

Hrušovany nad Jevišovkou jsou malé město v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji, 26 km východně od Znojma, 5 km od hranic s Rakouskem, na řece Jevišovce nedaleko jejího ústí do Dyje.
Žije zde přibližně 3 300 obyvatel.
Je to jedno z regionálních středisek Dyjsko-svrateckého úvalu, sídlí zde pověřený obecní úřad pro jihovýchodní kout Znojemska.
Jméno vychází ze starého obyvatelského pojmenování hrušověné ("lidé z hrušového (místa)" nebo "lidé přišlí z Hrušové"). Německé jméno Grusbach (v nejstarších dokladech Gruspan) vzniklo jeho hláskovou úpravou s přikloněním konce slova k Bach ("potok").

Nejstarší doklady o existenci obyvatelstva na tomto území pochází z paleolitu. Kolem roku 60 n. l., po odchodu Keltů, se zde usadily germánské kmeny. Z přelomu 1. a 2. století pocházejí mince římského vojska. V 5. století tuto oblast obývali Vandalové a Hunové. V období stěhování národů přišli Slované, kteří v 9. století vytvořili Velkomoravskou říši. Roku 1019 byla Morava přidělena knížeti Oldřichovi. Po bojích o území mezi Břetislavem I. a římskoněmeckým císařem Jindřichem III. byla určena hranice českých a rakouských zemí podél řeky Dyje. 28. dubna 1495 byl Hrušovanům nad Jevišovkou králem Vladislavem Jagellonským udělen status městečka. Obec získala právo užívat znak. Po bitvě na Bílé hoře byly Hrušovany prodány císařskému radovi Siegfridu Kryštofu Breunerovi a v letech 1880 až 1945 je vlastnila hrabata z rodu Khuen-Belassi. Dne 1. února 1996 se Hrušovany staly městem.[4]

Historie
V letech 1869/1870 byl jižně od městečka vybudován velký železniční uzel. Společnost rakouské Státní dráhy (StEG) zde vedla svoji hlavní trať z Vídně do Brna (Wien-Stadlau – Mistelbach – Laa an der Thaya – Hrušovany nad Jevišovkou – Moravský Krumlov – Střelice u Brna), z níž právě v Hrušovanech nad Jevišovkou odbočovaly větve směrem na Znojmo a Břeclav. Dráha do Vídně byla po druhé světové válce v úseku Hevlín – Laa an der Thaya přerušena, její obnova je v současnosti předmětem politických diskusí.

V letech 1938-1945 byly etnicky převážně německé Hrušovany připojeny k nacistické Třetí řiši jako součást župy Dolní Podunají. Po druhé světové válce byli původní obyvatelé města vysídleni.

Pamětihodnosti
Empírový trojkřídlý zámek
Lesní zámeček Emín
Kostel sv. Štěpána
Sousoší Nejsvětější Trojice z mramoru je z roku 1711, v roce 1885 bylo obnoveno nákladem afrického cestovatele Dominika Kammla von Hardegger

Zajímavosti - osobnost
V Hrušovanech nad Jevišovkou žije František Kučera, první školník v Česku, který v roce 2008 vstoupil do časově neomezené stávky za zvýšení mzdy. Po šesti měsících stávkování se dočkal navýšení nejen svého platu, ale docílil tím navýšení mzdy o cca 14% i pro ostatní nepedagogické pracovníky v celé republice.

Zdroj: Wikipedie