Pražský hrad na počátku 16. století

Hrad první a největší v Království českém, ale i v celém světě - Pražský hrad. Poslední gotickou podobu získal za vlády krále Vladislava Jagellonského, který se na hrad v roce 1483 přestěhoval a hned zahájil jeho rozsáhlou přestavbu za účasti architektů Hanuše Špisse a Benedikta Rejta. Přestavěn byl královský palác, ve kterém vznikl rozsáhlý Vladislavský sál. Přistavěno bylo západní křídlo s královskou ložnicí a také Ludvíkovo křídlo přiléhající k Vladislavskému sálu na straně jižní. U vstupní Bílé věže byl vybudován dům hradního hejtmana, který se stal protiváhou starého purkrabství situovaném na opačné straně hradu při Černé věži. Modernizace se dočkalo i opevnění. Do parkánové zdi na jižní straně byly vloženy tři mohutné dělostřelecké bašty. Severní, velmi ohroženou stranu posílily věže Prašná (Mihulka), Nová Bílá a Daliborka. Východní stranu opyše chránil barbakán, za nímž byla vystavěna nová věžová brána. Předpokládané dostavění katedrály sv. Víta se nepodařilo zrealizovat. Vizualizace představuje pravděpodobnou podobu hradu na počátku 16. století a vychází z poznatků nejstarších i soudobých výzkumů a také z vyobrazení Pražského hradu v tzv. Würzburském albu, které pochází až z 30. let 16. století, ale lze předpokládat, že podoba hradu se o mnoho nezměnila. Hrad je zasazen do současného terénu, který v mnohém neodpovídá dobovému stavu. Krom odstranění náspu Prašného mostu a doplnění o archeologicky zjištěné příkopy na západní straně hradu, nebyl terén nijak upravován.