Poprava Rusů, kteří zavraždili 22000 Poláků: Katyňský masakr

Dne 23. srpna 1939 Německo a Sovětský svaz podepsaly pakt Molotov–Ribbentrop, smlouvu o neútočení, která v tajném dodatku rozdělila východní Evropu na sféry vlivu. Tato dohoda zpečetila osud Polska — Německo si mělo vzít jeho západní část, Sovětský svaz východní.
Druhá světová válka začala 1. září 1939, kdy nacistické Německo napadlo Polsko. Útok rozpoutal ničivou ofenzivu. Polská armáda kladla statečný odpor, ale byla na tom početně i technicky výrazně hůř a byla rychle zatlačena. Zatímco se na západě bojovalo, z východu přišel druhý úder.
17. září 1939 vpadla do Polska Rudá armáda s tvrzením, že chrání místní obyvatelstvo po „zhroucení“ polského státu. Ve skutečnosti Josif Stalin naplňoval dohodu s Adolfem Hitlerem. Vyčerpané a obklíčené polské síly čelily bezvýchodné situaci. Vrchní velitel maršál Edward Rydz‑Śmigły nařídil ústup směrem k Maďarsku a Rumunsku, ale na frontě zavládl chaos. Některé jednotky kapitulovaly, jiné bojovaly dál v beznadějných střetech proti přesile. Na počátku října bylo Polsko poraženo — západ okupovalo Německo, východ Sovětský svaz. Polský stát přestal existovat a jeho obyvatele čekaly roky okupace, útlaku a strachu.
Po sovětské invazi do Polska padly do zajetí statisíce Poláků. Rudá armáda dopadla či zatkla mezi 240 000 a 250 000 polských vojáků a civilistů, mezi nimi bylo asi 10 000 důstojníků. V rozporu s mezinárodními úmluvami byli zajatci předáni NKVD — lidovému komisariátu vnitra, který fungoval jako sovětská tajná policie. Oficiálně byli označeni za kontrarevoluční živly, tedy za nepřátele sovětského státu.
Brzy vznikly tři hlavní tábory pro tyto vězně. Důstojníci, vysocí úředníci a intelektuálové byli posláni do Kozelska a Starobělska; v táboře Ostaškov byli internováni příslušníci pohraniční stráže, státní policie a dalších ozbrojených složek. Na konci listopadu 1939 tam bylo víc než 14 500 polských válečných zajatců. Podmínky byly kruté — přeplněné baráky, nedostatek jídla i vody a neustálé výslechy vytvářely atmosféru strachu. Každý zajatec byl zkoumán kvůli politickým názorům, rodinnému původu a kontaktům v zahraničí. Informátoři, tajně nasazení NKVD, sledovali vše. Navzdory měsícům propagandy a nátlaku většina Poláků odmítala spolupracovat; zůstali věrní své vlasti i víře. Jen málokdo podlehl. Koncem roku 1939 začala NKVD urychleně přezkoumávat spisy vězňů. Dokumentace byla posílána zvláštní radě v Moskvě, která rozhodovala, kdo bude žít a kdo zemře...



Upozornění: Všechny níže uvedené názory a komentáře jsou od členů veřejnosti a neodrážejí názory kanálu World History.
Neakceptujeme propagaci násilí nebo nenávisti vůči jednotlivcům nebo skupinám na základě atributů, jako jsou: rasa, národnost, náboženství, pohlaví, sexuální orientace. World History má právo zkontrolovat komentáře a smazat je, pokud jsou považovány za nevhodné.

► KLIKNĚTE na tlačítko ODEBÍRAT pro další zajímavá videa:    / @worldhistoryvideoscz  

#historie
#dejiny
#ww2