Krutá poprava generála nacistického Německa, kterého oběsili nahého na klavírním drátu - Hans Oster

...V roce 1941, poté co invaze do Sovětského svazu znamenala začátek systematického vyhlazování evropských Židů, navázal Oster kontakt s odbojovou sítí vedenou Henningem von Tresckowem, tehdy v hodnosti plukovníka, ve Skupině armád Střed. Osterova síť později poskytla Tresckowovu týmu bomby britské výroby pro jejich atentáty na Hitlera v roce 1943. V té době měl Hans Oster hodnost Generalmajor, odpovídající hodnosti brigádního generála americké armády, do které byl povýšen 16. listopadu 1942 s účinností od 1. prosince téhož roku.

Při prvním pokusu, v březnu 1943, byla bomba propašována do Hitlerova letadla, ale kvůli vadnému detonátoru selhala. O několik dní později vnesl plukovník Rudolf von Gersdorff výbušninu do berlínského muzea s úmyslem zabít Hitlera během prohlídky. Hitler však náhle odešel, což Gersdorffa donutilo bombu zneškodnit a misi ukončit.
V dubnu téhož roku po zatčení Hanse von Dohnanyiho, který krátce před válkou vstoupil do Abwehru, pojalo gestapo, nacistická tajná policie, vůči Osterovi podezření. Zpočátku se vyšetřování soustředilo na Dohnanyiho porušení měnových předpisů, protože Dohnanyi propašoval do Švýcarska 14 Židů tak, že je převlékl za agenty Abwehru a poskytl jim cizí měnu. Dohnanyi nedokázal při svém zatýkání skrýt usvědčující dokumenty, které ležely otevřeně na jeho stole, a zašeptal proto "poznámky!” Osterovi, který se je snažil schovat. Oster byl však okamžitě konfrontován a donucen dokumenty vrátit. Bylo mu uloženo domácí vězení a o několik dní později byl propuštěn ze své pozice v Abwehru.
Osterovo propuštění znamenalo pro odboj těžkou ránu a síť se v kritické době ocitla v chaosu. Navzdory tomuto neúspěchu rostlo odhodlání postavit se Hitlerovi jinde.
Od počátku roku 1942 bylo několik vojenských důstojníků, jako byl například plukovník Claus von Stauffenberg, přesvědčeno, že Německo je vedeno ke katastrofě a že je nezbytné Hitlera odstavit od moci. Po bitvě u Stalingradu v prosinci 1942 dospěl Claus von Stauffenberg navzdory svým náboženským zábranám k závěru, že atentát na vůdce je menším morálním zlem než Hitlerovo setrvání u moci.
20. července 1944 Stauffenberg umístil jednu ze dvou bomb v kufříku pod stůl v Hitlerově zasedací místnosti ve Vlčím doupěti. Druhou bombu se mu však nepodařilo včas odjistit a poté, co Stauffenberg opustil místnost, se kufřík shodou okolností přesunul pod těžkou podpěru nohy stolu. Ta vybuchla, ale Hitlera se jí nepodařilo zabít. To však nebylo spiklencům ihned známo. Spojenec v Hitlerově hlavním stanu přerušil veškerou komunikaci, když se Stauffenberg vracel do Berlína, aby koordinoval realizaci plánu s krycím názvem operace Valkýra. Zpočátku se zdálo, že plán proběhne hladce, protože záložní armáda začala podnikat kroky, ale zpoždění, zmatky a špatná komunikace připravily převrat o iniciativu. Nakonec byla skutečnost o Hitlerově přežití odvysílána a spiknutí se rychle rozpadlo.
V důsledku neúspěšného puče musel každý příslušník wehrmachtu - německých ozbrojených sil - znovu složit přísahu věrnosti, a to jmenovitě Hitlerovi, a 24. července 1944 byl vojenský pozdrav v ozbrojených silách nahrazen tzv. hitlerovským pozdravem, při němž se vztyčila ruka a pozdravilo se Heil Hitler.
V následujících dnech Hitler nařídil rozsáhlý hon na spiklence, který trval několik měsíců.
Oster byl zatčen den po neúspěšném atentátu. Dne 4. dubna 1945 byly objeveny deníky admirála Canarise a v záchvatu zuřivosti po jejich přečtení Hitler nařídil, aby byli popraveni všichni současní i minulí spiklenci, mezi nimi i Oster.
Během šedivého rána 9. dubna 1945, pouhý měsíc před koncem války v Evropě, byly na nádvoří koncentračního tábora Flossenbürg narychlo vztyčeny šibenice. Hans Oster, kterému tehdy bylo 57 let, dostal příkaz svléknout si šaty a nahý byl odveden k šibenici. Na přímý Hitlerův rozkaz byl oběšen na tenkém konopném laně, kterému lidé říkali klavírní drát, na háku na maso. V některých případech tento barbarský způsob popravy způsobil, že smrtelný zápas trval 20 minut.

Po popravě byl Oster pohřben na hřbitově Nordfriedhof v Drážďanech. Po válce byl často popisován jako zásadový odpůrce Hitlera, který jednal navzdory velkému osobnímu riziku.
Fabian von Schlabrendorff, jeden z mála vysoce postavených antinacistů, kteří válku přežili, popsal Ostera jako „muže, takového, jakého Bůh chtěl mít, jasného a klidného ducha, neochvějného v nebezpečí“.




Upozornění: Všechny níže uvedené názory a komentáře jsou od členů veřejnosti a neodrážejí názory kanálu World History.
Neakceptujeme propagaci násilí nebo nenávisti vůči jednotlivcům nebo skupinám na základě atributů, jako jsou: rasa, národnost, náboženství, pohlaví, sexuální orientace. World History má právo zkontrolovat komentáře a smazat je, pokud jsou považovány za nevhodné.

► KLIKNĚTE na tlačítko ODEBÍRAT pro další zajímavá videa:    / @worldhistoryvideoscz  

#historie
#dejiny
#holocaust
#holokaust
#ww2