Obec Dolní Věstonice

Obec Dolní Věstonice (německy Unter Wisternitz) se nalézá severně od Pavlovských vrchů (Pálavy) asi 10 km na sever od Mikulova na jižním břehu Novomlýnských nádrží. Žije zde 304 obyvatel. Téměř celou východní část obce tvoří Sklepní ulice s původními i nově vybudovanými vinnými sklepy. Vinařství má v obci tisíciletou tradici.

Poloha:
Dolní Věstonice leží na severním úpatí Pavlovských vrchů na pravém břehu řeky Dyje. Po napuštění Novomlýnských nádrží se obec ocitla na jejich jižním břehu, za zachovaným úsekem původního koryta řeky. Obec leží na staré obchodní cestě z Rakouska na Moravu, která i dnes spojuje Mikulov s Hustopečemi a která je vedena po hrázi mezi střední a dolní nádrží Nových Mlýnů do Strachotína; v obci se odděluje cesta do Pavlova, která pokračuje podél toku Dyje do Lednice.

Historie:
Území obce bylo osídleno již od pravěku jak dokládají četné archeologické nálezy zejména z doby lovců mamutů (stáří asi 25–30 tisíc let), které jsou zpřístupněny veřejnosti v zdejším archeologickém muzeu. Nejvýznamnějším zdejším archeologickým nálezem je plastika Věstonická Venuše objevená roku 1925. Od 1. července 2008 je naleziště zapsáno mezi Národní kulturní památky ČR. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1312 (Wistanicz). V šestnáctém století se zde usadili novokřtěnci – habáni. Vzbouření moravští stavové tu 5. srpna 1619 zvítězili v bitvě u Dolních Věstonic

Pamětihodnosti:
• Přímo nad obcí se tyčí zřícenina hradu Děvičky a nejvyšší vrch Pavlovských vrchů Děvín.
• Na východním okraji obce se nalézá významná geologická lokalita Kalendář věků a místo významných archeologických nálezů.
• Původně gotický Kostel svatého Michaela archanděla připomínán již v roce 1389.
• Budova bývalé radnice ze 16. století, v níž je v současné době umístěna archeologická expozice.
• Sousoší Panny Marie pomocné od Ignáce Lengelachera z roku 1724.
• Habánské náměstí, tzv. Husí plácek, patří k největším zvláštnostem mikulovské vinařské oblasti. Habánské vinné sklepy zde kdysi tvořily celé náměstíčko.