KU 800 SUAS Lom Jiří - duben 2025

Intro a převod textu na řeč videa jsou generovány AI a i přes skutečnost že AI je již v dnešní době téměř dokonalé, můžete zaznamenat drobné nedostatky zejména ve výslovnosti některých slov.

KU800 – obří rypadlo

Na první pohled působí jako stroj z jiného světa. S výškou přes 52 metrů, délkou kolem 170 metrů a hmotností přibližně 4 500 tun by se kolesové rýpadlo KU800 mohlo bez nadsázky stát filmovou hvězdou sci-fi blockbusteru. Tento kolos však nebyl žádnou filmovou rekvizitou – po desítky let šlo o skutečného těžkého dříče, který pomáhal dobývat skrývku nad hnědouhelnými slojemi. Právě v sokolovském regionu, na známém dole Jiří, zanechaly tyto stroje nesmazatelnou stopu.

Rypadla KU800, vyvinutá uničovskými strojírenskými kapacitami v 70. letech 20. století, patřila mezi největší a technicky nejvyspělejší samohybné stroje, jaké kdy byly v Československu postaveny. Namísto klasických pásů či kol se tento gigant pohyboval pomocí tzv. kráčivého mechanismu – obřích lyžin, které se doslova „posouvaly“ vpřed jako kroky mechanického obra. Nešlo ovšem o rychlost – rychlost pohybu činila zhruba 1,2 m/min, tedy přibližně 70 m/hod.

Srdcem stroje bylo rotující koleso o průměru 12,5 metru, osazené 15 ocelovými korečky, z nichž každý pojal přibližně 1 000 litrů horniny. Pro představu – jeden otočný cyklus zvládl přemístit náklad, který by jinak musely převézt dvě plně naložené Tatry.

V sokolovském regionu byly v provozu 2 stroje tohoto typu: modernizovaný KU812 a jeho „kolega“ KU816. Oba sloužily na Dole Jiří po desetiletí, než bylo v roce 2025 rozhodnuto o jejich definitivním odstavení v důsledku postupného útlumu těžby. Rypadlo s označením 812 prošlo v roce 2017 rozsáhlou generální opravou – obdrželo nové brzdy, kabeláž, výsuvný výložník, kamerové systémy a vlastní Wi-Fi. Po řadu let bylo technologickou špičkou svého druhu. Stroj č. 816 dožil v plně funkčním stavu, avšak bez větších modernizačních zásahů.

V současnosti jsou oba tyto průmyslové giganty natrvalo odstaveny a zaparkovány v západní části Dolu Jiří, poblíž obce Lomnice. Mlčky připomínají éru, kdy těžební stroje dokázaly proměňovat krajinu v dosud nevídaném měřítku.

Ve světě strojů působil KU800 jako naprostý obr. Jeho výška odpovídala přibližně 17patrovému panelovému domu a jeho délka překročila 11 běžných městských autobusů stojících za sebou. S hmotností 4 500 tun byl několikanásobně těžší než největší důlní nákladní vozy nebo dopravní letadla. Přesto se pohyboval s milimetrovou přesností a pečlivostí, jako by šlo o hodinový strojek.

Tento technický kolos vyžadoval odbornou péči – nejen pravidelnou údržbu, ale i stálý dohled obsluhy a specialistů. Desítky elektromotorů, stovky metrů kabeláže, složitý hydraulický systém a plynulé řízení všech funkcí tvořily propracovaný orchestr, který musel fungovat s maximální přesností.

Strojní inženýři a technici Sokolovské uhelné se tak stali doslova „dirigenty ocelového orchestru“. Díky jejich práci oba stroje po desetiletí spolehlivě těžily, pomalu kráčely krajinou a psaly technologickou kroniku českého průmyslu.

Kolesová rýpadla KU800 se stala nejen svědky proměn krajiny, ale i připomínkou zlaté éry povrchové těžby. Z původních 21 strojů zůstalo v provozu jen několik – mimo Českou republiku například v Rusku nebo na Ukrajině. Většina však již dosloužila a byla rozebrána. Výjimku tvoří například známý „Březenský drak“ u Chomutova, který dodnes slouží jako veřejně přístupná technická památka a turistická atrakce, přibližující návštěvníkům průmyslovou minulost regionu.

Dnes už KU800 není jen strojem – je symbolem. Technické vyspělosti, inženýrského důvtipu a schopnosti udržet v chodu mechanismus, který doslova měnil krajinu. A přestože jejich éra skončila, zůstávají v srdcích techniků, geologů i zvědavých návštěvníků jako tiché memento doby, kdy se s uhlím hýbalo v tisícitunových dávkách.

Ve videu byl použit záznam likvidace starého KU800 na dole ČSA v Mostě odkaz na plné video je zde:    • Odstřel dosloužilého velkorypadla KU 800 v...