DEPRESE JE JAKO..... (A CO S NÍ?)

Deprese je jedno z nejvážnějších psychických onemocnění, se kterým se můžete ve svém životě setkat. Zaslouží si tedy dobrou znalost. V tomto videu se nevěnuji definici deprese, tu najdete například zde:
https://www.deprese.com/
http://www.dobrapsychiatrie.cz/deprese

Hlavním posláním videa je přiblížit, jak deprese vypadá, když ji prožíváme. K čemu by se dala přirovnat? Kde se to vlastně ocitáme? Zde jsou některé vybrané popisy z těch stovek odpovědí, které jsem sesbíral od svých sledujících na Instagramu.

DEPRESE JE...
jako když mi někdo uřízne ruce, hodí pytel přes hlavu…nemůžu dělat nic, jen tiše trpět.
jako sedět pod hladinou ve špinavé vodě a všechno vnímat jen tak z dálky a v hrubých obrysech.
jako balvan, co leží na srdci, jen se ti podaří ho nadzvednout, on zase spadne.
jako prázdná místnost bez oken, světel a dveří, za jejichž zdmi se ozývají kritické hlasy.
jako plavat uprostřed oceánu a nevědět, kudy je pevnina.
jako když spadnu z kopce do bláta, ze kterého se snažím vyškrábat zpět, ale vždy zase spadnu dolů.
jako být zamčený v pokoji, že kterého nemůžu ven, protože nemám klíče.
jako když se topím, ale nedokážu se zachránit, ani zcela utopit.
jako stará zlá žena, která do ucha našeptává zlé věci a živí se z vaší životní energie.
jako chobotnice, která vás bolestivě dusí v tmavé a studené jeskyni.
jako být ve tmě za průhledným plexisklem a bezmocně se dívat na barevný život za ním.
jako nežít svůj život.
jako nasednout na kolotoč, který se začne šíleně otáčet, je mi z něj blbě, ale nemůžu vystoupit.
jako svěrací kazajka, že které není úniku.
jako kdyby celý svět zešedl a zaplavil mě tíživou mlhou.
jako ježibaba sedící na hrudi, chce mě zničit, hodit do obrovské černé propasti.
jako být v bublině, která na mě tlačí a tlačí.
jako by se člověk převtělil a nemohl se dostat zpět do sebe.
jako pád na dno, ze kterého se sama nedostanu.
jako cítit tíhu celého světa, ztratit víru a naději.
jako Všepohlcující Nicota z Nekonečného příběhu.
jako dlouhý liják, co trvá několik dní, zataženo a slunko v nedohlednu.
jako Gertruda, zlá stará žena.
jako mraky v hlavě, zakrývají správnou cestu a člověk je jako v mlze.
jako být na světe sám, ostatní vás nevidí a neslyší.
jako když ve vodě neumíte plavat, snažíte se nadechnout, ale víte, že bez pomoci se utopíte.
jako zaplavení vodou, ze začátku jen po nohy, potom po ústa a pomalu po čelo.
jako by se propadla střecha temnoty na dno duše.
jako po polibku mozkomora.
jako spadnout do ledové vody, v zimě a ve tmě.
jako hluboká temná propast.
jako by mě něco jedlo zevnitř.
jako těžká deka přes hlavu, kterou vláčíš s sebou.
jako černý bubák, co sedí na hlavě a nechce pryč.
jako bych byla poslední člověk na zemi a měla být už do konce života sama.
jako vznášet se ve vesmíru bez vzduchu v naprosté tmě a bez možnosti záchrany.
jako by mě něco drželo v posteli a já nemohla vstát.
jako bažina, čím déle v ní jsi, tím více se topíš a ztrácíš sílu.
jako bludiště, ze kterého nemůžu najít cestu ven.
jako hra na schovávanou v nekonečném poli, přitom vás nikdo nehledá.
jako když jsem byla malá, probudila se uprostřed noci do bouřky a nešla elektrika.
jako být ve slepé uličce, nikde nikdo, nenacházím cestu ven.
jako být vězeň svojí vlastní hlavy.
jako mít zavázané oči a hledat východ z bludiště, kde je naprostá tma a hrozná zima.
jako sedět v divadle k jevišti zády se sluchátky. Všichni se baví a vy toho nemůžete být součástí.
jako černá mlha, které tě obklopí.
jako když se zvíře chytí do pasti. Nevidí východisko, je zoufalé, ale něco ho stále drží v tom stavu.
jako trnité šlahouny, které obrůstají tělo a drtí jej.
jako velká černá huňatá kočka, která mě nutí spát a nedovolí vstát z postele.
jako být prázdným robotem.
jako by mi někdo dal na ramena kamení a tlačil mě k zemi.
jako duševní rakovina.
jako koupat se ve vaně plné mých špatných myšlenek, ta vana nejde vypustit.
jako bych byl mrtvá uvnitř.
jako když se srna ztratí od stáda.
jako těžká černá studená mlha, která vše zakryje, člověk nevidí cestu a ostatní lidi, ani kdyby je měl vedle sebe.
jako propast, ve které volám o pomoc, ale kvůli kameni na srdci se nemůžu nadechnout.
jako topit se v černém oceánu, který nemá dno, a nedosáhnu na ty, kteří mi podávají ruku.
jako velká černá příšera.
jako místnost, ve které je čím dál větší tma, která tě obepíná, škrtí a ty sotva dýcháš.
jako zlá noční můra, nenávist je hustý temný les, bolest jsou duchové a spánek je světlo.

Díky za každé zhlédnutí! Díky za šíření tohoto tématu!
A také díky Katce za pomoc se zpracováním videa!
  / kvappa