S hrdostí na rukávu - text Martina Marie Horová, hudba Josef IX., zpěv Martin Motýl a Josef IX.

S hrdostí na rukávu, přesně tak se jmenuje nová píseň českých válečných veteránů. Pátý srpen 2018, stejně jako osmý červenec 2014, patří mezi nejsmutnější dny v dějinách Armády České republiky po roce 1990. Právě v těchto dvou dnech ztratili vojáci dohromady deset kolegů a kamarádů, kteří zahynuli při plnění svěřených úkolů na zahraničních operacích Armády České republiky. Právě smutné výročí bylo hlavním důvodem, proč se spolek VETERANS, sdružující české válečné veterány, v tomto období rozhodl nahrát, představit a pokřtít tematickou, dlouho připravovanou skladbu s názvem S hrdostí na rukávu. A není náhodou, že napsání textu této skladby se ujala teta jednoho ze zahynulých vojáků, štábního praporčíka in memoriam Martina Marcina († 5.8.2018, Bagram), paní Martina Marie Horová. Její text zhudebnil muzikant a zpěvák Josef IX., který spolu s Martinem Motýlem píseň rovněž nazpíval. Josef IX. už má s podobnou tematikou zkušenosti. Populární píseň Smíření napsal a natočil u příležitosti 140. výročí bitvy u Chlumu u Hradce Králové ze dne 3. července 1866, kdy došlo k největší vojenské bitvě na tehdejším českém území mezi pruskými a rakouskými vojáky. Tehdy se bitvy účastnilo na 436 000 vojáků. Martin Motýl je pak známý písní Vyznání v hudební dvojici Bobr & Motýl a také účinkováním ve skupinách Premiér, Argema a sólovým zpěvem. Spojením jejich hlasů vznikla unikátní harmonie. Skladba je věnována památce zemřelých vojáků na zahraničních operacích, ve službě a všem válečným veteránům. V textu autorka prezentuje pocity a obavy každého vojáka, který byl anebo někdy v budoucnu bude vyslán na zahraniční misi a rovněž smíšené pocity jeho nejbližší rodiny. U rodiny paní Martiny bohužel i tu smutnou skutečnost, kdy ji postihla ztráta milovaného člena rodiny. Záměrem bylo, aby se ve skladbě vyzněly pocity samotného vojáka, který takřka denně zažívá okamžiky nepochopení jeho poslání a občasné negativní reakce. A to nejen z blízkého okolí, ale především z řad neinformované široké veřejnosti. Jedním z mnoha důvodů napsání této skladby byla i neexistence jakékoliv písně, která by prezentovala válečné veterány z novodobých zahraničních vojenských operací spolu s jejich rodinami. Smělým přáním tvůrců bylo, aby ji nejen vojáci přijali za svou. Aby se hrála a zpívala na formálních i neformálních příležitostech nebo třeba jen večer u táboráku. Toto přání se tvůrcům již částečně splnilo, protože text této nové písně už nějaký čas čeští váleční veteráni za svůj skutečně považují.